Pálavský letní den

Když večer zavíráš oči a nemůžeš se dočkat, až je ráno zase otevřeš. Být jen spolu, užívat si letní den a přírodu a každý nádech a úsměv. Věci už nachystané předem, jen je ráno sbalit do auta a jet. Ještě před úsvitem. Na jih. Na Pálavu.

 

 

Ranní slunce se zrcadlí na hladině, kolem nikdo kromě nás dvou. Dotáhnout vázání a sklouznout se po vodě, odrazit se a letět, nechat vzduch proudit kolem. Protáhnout si tělo a pak se jen koupat.

Když se ještě chladná voda dotkne kůže, prsty výří hladinu a s každým krokem se dělají kruhy vlnek. A pak se ponořit, nechat se pohltit. Až je vody dost, paprsky vysuší mokrou pokožku. Lehnout si na deku. Spolu. Cítit teplo těl a klidný dech.

 

 

Houpavá melodie z rádia. Za oknem se střídají vinice, háje, sklípky a domy. Vůně dozrávajících hroznů. Pod koly zapraská štěrk a suchá hlína. Kam oko dohlédne vinice pod Stolovou horou. Pozdrav, úsměv a povídání o víně. Galovi mají víno i kraj v srdci. Láska a pokora k přírodě.

 

 

Lahev Merlotu a výhled. Udělat si piknik. Uprostřed vinic. Víno vlije do žil radost a barvu do tváří. Stíny se pomalu prodlužují a světlo je měkké. Bez lidí. Vylézt si do stanu a pozorovat krajinu. Prsty šustí o papír, když otáčí stránky. Čas číst si. Čas odpočívat. Čas položit si hlavu do klína. Čas být tady. Spolu.

 

 

Praská oheň a kreslí světlem po tvářích. Letní večer a úsměvy přátel. Sdílet, vyprávět a smát se. Lahve cinkají a špekáčky se otáčí nad plamenem. Esence prázdnin. Večer se přelívá v noc a pořád není chuť jít spát. Ještě je toho tolik, co si říct. A hvězdy září. A voda šplouchá, jak se přelévá po břehu. Až hlava padá a víčka těžknou, je čas schoulit se do stanu a nechat si zdát létem provoněný sen.

 

 

 

Začít pomalu. Krok po kroku. Vykouknou chodidla a pak i hlava. Slunce už je vysoko na obloze. Chvíle přivítat den. Protáhnout tělo v ásanách, co rozproudí energii. A začít příběhy dalších dní.